Řízení pod vlivem konopí (?) a odebrání ŘP: Městský úřad v Konci, Odbor dopravy-přestupky, č.j. KON 4335/2016 a sp.zn. DOP91/2016 DOL

Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1. 1962 v Olomouci, bytem 79855 Ospělov 6, korespondenčně Tylova 963/2, 77900 Olomouc

Městský úřad v Konci

Odbor dopravy-přestupky

č.j. KON 4335/2016

sp.zn. DOP91/2016 DOL

Věc: důkazy do spisu

Vážený pane Doseděle,

bohužel mi právě odešla tiskárna, nemám elektronický podpis a Vy jste doufám dosud nerozhodl.

Snad je má emailová adresa dostatečně průkazná, když žádám jednat vůči mé kauze, kterou řešíte (řízení pod vlivem konopí a odebrání ŘP).

Chci Vás proto laskavě požádat o připojení tohoto sdělení a v příloze uvedených studií (3) o vlivu konopí na dopravu do spisu k Vašemu rozhodnutí, neboť tyto důkazy a níže uvedené dokládá oprávněnost aplikovatelnosti ustanovení § 2 přestupkového zákona a zastavení řízení pro netrestnost skutku.

Děkuji.

K tomu si dovoluji doložit důkazy justičně exekutivní korupce ve věci konopí, kdy v mém případě celkem 8 x senáty Ústavního a Nejvyššího soudu v rozporu s přírodovědnými fakty a zákonem, úmluvami a judikaturou vědomě nepravdivě rozhodly, že 1) konopí je prekurzor, viz důkaz lži justice na http://univerzita-palackeho.blogspot.com/ doložený v oponentním znaleckém posudku Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci jako znaleckého ústavu, že 2) nařízení (ES) o prekurzorech bylo transponováno do zákona o návykových látkách, viz důkaz lži justice doložený v rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, že zákon o prekurzorech konopí vůbec neobsahuje a nařízení (ES) vůbec ani nejde transponovat do zákona na http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/ a že 3) zákon o návykových látkách a zákon o léčivech není technický předpis k výrobě konopí jako léku a nemusí se při novelizacích hlásit Komisi, viz důkaz v rozhodnutí Parlamentního institutu, UNMZ a ministerstva zdravotní, že tyto normy jsou technické předpisy podléhající notifikaci na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/

A proč soudruzi na Nejvyšším a Ústavním soudu tak okatě lhali, že jsou dnes sami trestně řešeni MSZ v Brně a je současně řešena jejich způsobilost k právním úkonům u MS v Brně? Viz aktualita z 1. 7. 2016 na http://europe-cannabis.eu/

Protože nepředali předběžní otázky (viz  http://europe-cannabis.eu/) k řízení Soudnímu dvoru a vědomě popřeli doložené zneplatnění právních úkonů ve věci konopí od vstupu do Unie.

Nevymahatelný předpis je nevymahatelný předpis nejen v rovině civilního a trestního, ale i přestupkového práva, viz desátá stížnost Evropskému soudu pro lidská práva na http://europe-cannabis.eu/

Děkuji a jsem s pozdravem

V Ospělově dne 1. 7. 2016

Dušan Dvořák, MMCA, nar. 12. 1. 1962 v Olomouci, bytem 79855 Ospělov 6, korespondenčně Tylova 963/2, 77900 Olomouc

Příloha

Studie o vlivu konopí na dopravu a bezpečnost z roku 2015 -2016

Studie o vlivu THC na řízení vozidel z let 2015/2016

Překlady: Lukáš Hurýsek

Zdroj studie 1): http://www.upi.com/Top_News/US/2015/02/07/NHTSA-Marijuana-use-may-not-significantly-increase-traffic-accidents/7161423336367/?spt=sec&or=tn%20

Zdroj studie 2): http://www.drcarlhart.com/marijuana-tests-dont-indicate-impairment/

Zdroj studie 3) http://reason.com/blog/2016/05/10/aaa-finds-no-basis-for-equating-thc-leve

 

Studie zpochybňuje zvýšené riziko dopravních nehod po užití konopí

Mezinárodní asociace pro kanabinoidní léčbu (www.cannabis-med.org) přinesla závěry rozsáhlého průzkumu amerického Národního úřadu pro bezpečnost na silnicích (NHTSA), jehož se zúčastnilo celkem 9 000 řidičů z celých Spojených států, kteří byli sledováni po dobu 20 měsíců.

Ze závěrečné zprávy vyčteme, že „užívání konopí řidičem motorového vozidla nezvyšuje pravděpodobnost dopravní nehody tak dramaticky, jak se dříve předpokládalo (u pravidelných uživatelů se jednalo o 25 procent).“ To ovšem není vše – po zohlednění věku, pohlaví, etnické příslušnosti a hladiny alkoholu v krvi se ukázalo, že přítomnost THC v krvi řidiče riziko dopravní nehody „v podstatě nijak nezvyšuje“.

Z toho vyplývá, že zvyšující se riziko dopravní nehody souvisí nejspíše s jinými faktory, než je množství samotného THC v těle.

Autoři zároveň uvádějí, že největším problémem, co se týče bezpečnosti na silnicích, je ve Spojených státech alkohol za volantem – ostatně podobně jako v České republice a zbytku civilizovaného světa. A to i přesto, že v Americe opilých řidičů rychle ubývá – od roku 2007 došlo k poklesu zhruba o jednu třetinu.
Další významnou hrozbou je rostoucí počet řidičů, kteří způsobí nehodu pod vlivem vedlejších účinků legálních léků na předpis.

Studie THC a doprava: Pochybné testování

Nová zpráva amerického Národního úřadu pro bezpečnost na silnicích (NHTSA) upozorňuje, že k určení toho, zda jsou řidičské schopnosti negativně ovlivněny hladinou THC, nejsou dnes využívané metody vhodné ani odpovídající.

Ve Spojených státech a ve většině zemí Evropy (včetně České republiky) platí v současnosti stejné metody měření intoxikace tetrahydrokanabinolem (THC) a jeho metabolity (skupiny THC-COOH), jaké jsou používány pro měření intoxikace alkoholem.

Přítomnost THC v těle o ničem nevypovídá

„Metody měření způsobilosti řídit motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nelze aplikovat při měření řidičské způsobilosti pod vlivem jiných drog.“

V tomto duchu se nesou závěry nedávno zveřejněné přelomové zprávy zmiňovaného Úřadu pro bezpečnost na silnicích (publikovaná v listopadu 2014) s názvem „Neadekvátnost testování řidičů na přítomnost drog a testovací praxe při smrtelných dopravních nehodách“.

Autoři ve zprávě uvádějí, že „ve Spojených státech existuje jednotná povolená míra pro obsah alkoholu v krvi řidičů (0,8 promile), nicméně v případě ostatních drog nebyly nikdy stanoveny jednotné limity, které by dokázaly určit míru intoxikace a z toho vyvodit ovlivnění řidičských schopností.“

Dále se dočteme, že „zákony týkající se alkoholu za volantem vycházejí z mnoha let vědeckých pozorování, výzkumů a testování, na jejichž základě odpovědné úřady v jednotlivých zemích stanovily limity, jež řidič nesmí dle zákona překročit. Podobné výzkumy, odborná pozorování a testy u žádných jiných drog neproběhly – ani ve Spojených státech, ani jinde ve světě.“

Potřebujeme vědět víc

V závěru zprávy amerického Úřadu pro bezpečnost na silnicích je jednoznačně řečeno, že „současné znalosti působení jiných drog než alkoholu na řidičské schopnosti jsou nedostačující k tomu, abychom s určitostí dokázali definovat souvislost mezi užitím drogy, schopností ovládat motorové vozidlo a pravděpodobností nehody.“

Závěry této zprávy jsou konzistentní s předchozími doporučeními amerického Federálního úřadu veřejné dopravy, který se vyslovoval proti zavedení obdobných metod pro měření řízení pod vlivem THC, jaké existují u alkoholu.

Při slyšení v Kongresu v červenci loňského roku prohlásil pracovník Úřadu pro bezpečnost na silnicích Dr. Jeffrey Michael následující: „Dostupné důkazy a statistiky odporují analogické metodice zavedení limitů na obsah THC v krvi, jež se u nás užívá při měření hladiny alkoholu. Na rozdíl od alkoholu je totiž velmi obtížné určit vztah mezi množstvím THC v krvi nebo plazmě a schopností ovládat motorové vozidlo… Nedoporučujeme proto tento postup, který se snaží určit vliv na řízení pouze z koncentrace THC v krvi anebo z koncentrace metabolitů, na něž se aktivní THC s postupem času v těle mění.“

Alkohol a konopí za volantem u nás

Řidič, který řídí vozidlo pod vlivem alkoholu, se vždy dopouští protiprávního jednání. Pokud mu policisté naměří hodnotu menší než jedno promile, tak se dopouští přestupku. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 50 tisíc korun a zákaz činnosti až na dobu dvou let. Pokud je u řidiče zjištěna hodnota nad jedno promile, tak se dopouští trestného činu, a za ten může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

V případě THC byl nejnižší povolený limit stanoven analogicky na méně než 2 nanogramy THC v krvi (viz tabulka), přičemž hodnoty do 10 nanogramů se obvykle řeší jako přestupek, více jako trestný čin. 

Zásadní problém ale všude ve světě spočívá v tom, že u řidiče lze naměřit několik nanogramů THC, i když konopí užil naposledy před několika dny – jedná se totiž o zmiňované metabolity THC, jež nemají žádné psychoaktivní účinky, ale v těle zůstávají až po dobu několika dnů či týdnů.

Co se týče samotných způsobů měření, které budou řidiče zajímat asi nejvíce, tak aktivní metabolity by měly z krve zmizet do dvanácti hodin od požití, takže schopnost řídit auto bez ovlivnění by se měla vrátit zhruba osmnáct hodin od posledního jointa.

Provede-li policista test na přítomnost THC ve slinách, musí v případě pozitivního výsledku postupovat dále – test má být pouze orientační, a nemůže být brán jako důkaz. Řidič proto musí podstoupit odběr moči nebo krve v toxikologické laboratoři, který by měl rozlišit aktivní a neaktivní metabolity. Pokud ale někdo krevní odběr a laboratorní test odmítne, bude to bráno jako by pod vlivem THC byl, a dotyčný přijde o řidičský průkaz a bude vystaven trestnímu postihu.

Zdroje:

•    Ministerstvo dopravy ČR

•    www-nrd.nhtsa.dot.gov/Pubs/812072.pdf

•    oversight.house.gov/

•    www.nhtsa.gov/

Spolu s legalizací konopí připravuje americký stát Oregon také zákon o prevenci řízení pod vlivem návykových látek, kterých může být celá řada: od alkoholu přes konopí až po některé léky na předpis. Je přitom důležité zaměřit se nikoli na prostou přítomnost dané látky ve slinách, krvi nebo moči řidiče, ale na to, do jaké míry má skutečně vliv na jeho řidičské schopnosti. Předkladatelé návrhu legalizace proto požadují, aby byly stanoveny co možná nejpřesnější vědecké metody k posouzení dopadu jednotlivých substancí a aby tyto byly v zákoně ukotveny. 

Faktem je, že konopí má na každého uživatele jiný vliv v závislosti na “síle“ i na zkušenostech a frekvenci užívání. Konopí může krátkodobě ovlivnit naši pozornost a vést k zhoršení soustředění a ztrátě bdělosti. Ze své lékařské praxe vím, že mezi jeho nejvýraznější účinky patří uvolnění, zklidnění, euforie a hlad. Ty se dostavují přibližně pět až deset minut po požití a postupně slábnou a vymizí za přibližně dvě hodiny. THC, hlavní psychoaktivní složka konopí, ale zůstává v organismu až čtyři týdny. Na rozdíl od alkoholu tak koncentrace této látky v krvi nemá přímou souvislost s jejími účinky. Jinými slovy míru ovlivnění uživatele není možné stanovit pouze na základě množství THC v  organismu. 

Studie posuzující vliv THC na řidičské schopnosti nepřinesly dosud žádné konkrétní výsledky, zvýšená agresivita a riskantní chování pod vlivem alkoholu byly naopak doloženy dostatečně. Důkazy o tom, že by byli řidiči pod vlivem konopí pravděpodobněji účastníky dopravní nehody, neexistují, výzkum prováděný v laboratorních podmínkách ale naznačuje, že schopnost řídit se u osob pod vlivem konopí zhoršuje. Tyto testy byly nicméně prováděny na dobrovolnících, kteří s kanabinoidy neměli výraznější zkušenost, a podobné závěry se tak daly očekávat.

Velmi povzbudivé jsou naopak statistiky z Washingtonu a Colorada – po legalizaci konopí se snížil jak počet osob přistižených při řízení pod vlivem konopí, tak i celkový počet dopravních nehod. Není sice zatím jasné, proč se tak děje, jedná se ale o důkaz toho, že legalizace neznamená automaticky zvýšení počtu nezodpovědných intoxikovaných řidičů. 

Legalizací konopí dojde pravděpodobně ke zvýšení frekvence testování, což zároveň poskytne více dat pro výzkum vlivu THC na řidičské schopnosti. Pozitivní test přitom neznamená ohrožení bezpečnosti silničního provozu, protože THC zůstává v organismu bez jakýchkoli účinků týdny po užití. 

Je zřejmé, že aby se naplnil záměr policejních kontrol eliminovat intoxikované řidiče, kteří pod vlivem ohrožují sebe i své okolí, bude zapotřebí začít používat spolehlivější a objektivnější metody testování na návykové látky.

Text: Dr. Carl Hart, Ph.D.

Dr. Carl Hart, Ph.D. (*1966 v Miami, Florida, USA) je neuropsychofarmakolog s více než šestnácti lety praxe v oblasti psychologických, sociálních a zdravotních dopadů užívání konopí. Je docentem psychologie a psychiatrie na americké Columbia University.

Nová studie (5/2016): Současné testy na řízení pod vlivem THC nerozpoznají ovlivnění řidičských schopností

Podle květnové studie, kterou si nechal vypracovat největší americký autoklub AAA, jsou motoristé usvědčování z řízení pod vlivem konopí na základě neodpovídajících testů, jež sice změří hladinu THC v krvi, ale vůbec nedokážou určit, zda jsou řidičské schopnosti negativně ovlivněny.

Tento problém se s přibývajícím množstvím států zvažujících legalizaci konopí rozrůstá a například vědci z Kanady, kde má být konopí legalizováno příští rok, neustále prověřují funkčnost tří různých testovacích zařízení, jež mají pomoci policistům určit míru ovlivnění při řízení motorového vozidla pod vlivem THC.

Jdeme na to špatně

Z toho důvodu si nechala Královská kandská jízdní policie vypracovat studii, jejímž cílem bylo „zjistit, zda je možné spolehlivě potvrdit užití drogy přímo na místě zadržení ze stěru z dutiny ústní.“ Jak prohlásil Doug Beirness, zástupce ředitele Komise pro drogy a dopravu při Kanadské společnosti forenzních věd, „odpověď na tuto otázku byla kladná.“

Dva ze tří prověřovaných testerů – Dräger, používaný mezi jinými i českou policií, a Drugwipe – jsou vyráběny v Německu, třetí zařízení značky Alere pak pochází z Velké Británie. 

„Zákon, který zakazuje řídit s THC v krvi, nelze dodržet, leda byste nikdy nekouřili, nebo neřídili.“, profesor Mark Kleiman

Mluvčí Královské kanadské jízdní policie potvrdil, že její příslušníci budou drogové testery zkoušet v rámci běžných dopravních hlídek. „Podobná zařízení nám pomohou odhalit a zadržet řidiče pod vlivem návykových látek. Jejich dostupnost i přesnost roste a zákonodárné sbory v mnoha zemích je již dnes považují za běžnou součást výbavy,“ uvádí se v tiskovém prohlášení.

V průběhu běžné dopravní kontroly požádá strážník řidiče, aby vyplázl jazyk, a nástrojem podobným lékařské špachtli odebere vzorek slin. Podle Beirnesse, který byl v roce 2015 jedním z autorů studie zaměřené na problematiku řízení pod vlivem konopí, poskytnou nová zařízení důkazy potřebné k usvědčení a potrestání viníků.

Kognitivní testy jsou na místě

V současné době má kanadská policie k odhalení řidičů pod vlivem návykových látek k dispozici pouze standardizované testy sestávající z chůze po čáře, otočky, stání na jedné noze a vizuální kontroly zorniček. Podezřelí řidiči mohou být následně podrobeni vyšetření speciálně vyškoleným policistou a také krevním testům.

A právě krevní testy nebo testy slin jsou předmětem kritiky nové studie AAA: „Samozřejmě je pochopitelné, že veřejnost i zákonodárci chtějí stanovit určité právní hranice pro množství THC v krvi stejně, jako tomu je u alkoholu,“ prohlásil Marshall Doney, předseda a ředitel společnosti AAA. „V případě konopí je ovšem tento přístup chybný a vědecky zcela nepodložený.“

Ve většině států USA, stejně jako v Kanadě nebo v České republice, jsou řidiči, u nichž hladina metabolitů THC v krvi překročí určitou hranici, dle výkladu zákona pod vlivem THC, a tudíž mají zhoršené schopnosti řídit motorové vozidlo a musejí být potrestáni. 

Pravidelní uživatelé mohou vykazovat přítomnost drogy v krvi i dlouho po požití, zatímco příležitostným uživatelům mizí THC z krve rychleji. 

Podle poslední studie Nadace pro bezpečnou dopravu AAA nemají ale tyto „stanovené hranice množství THC v krvi“ žádný vědecký základ a mohou vést k perzekuci řidičů, jejichž schopnost ovládat automobil nebyla nijak narušena.

Některé další americké státy, včetně těch, jež legalizovaly konopí pro léčebné účely, vůči řízení pod vlivem THC uplatňují politiku naprosto nulové tolerance. Podle tamních zákonů je nelegální jak řízení nejen přímo s THC v krvi, tak řízení s jeho metabolity. Ty se přitom mohou v krevním oběhu nalézat ještě týdny po tom, co jakékoli psychoaktivní (a řidičské schopnosti potenciálně omezující) účinky THC dávno vyprchaly.

To podle Marka Kleimana, profesora Newyorské univerzity a specialisty na problematiku drog a trestního práva, nedává žádný smysl. „Zákon, který zakazuje řídit s THC v krvi, nelze dodržet, leda byste nikdy nekouřili, nebo nikdy neřídili,“ prohlásil.

Mnohem složitější než s alkoholem

Určit, zda jsou řidičské schopnosti ovlivněné přítomností THC v organismu, je daleko složitější než v případě jednoduchých a spolehlivých testů na alkohol.

Vliv THC na schopnost řídit motorové vozidlo se podle nejnovější studie AAA liší u každého individuálního případu. I řidiči s velkým podílem THC v krvi nemusí být negativně ovlivněni, zejména pokud se jedná o pravidelné uživatele, zatímco jiní s malým podílem THC v krvi mohou být za volantem nebezpeční sobě i svému okolí.

Jindy mohou být řidiči pod vlivem THC, když je zastaví policie, jenže v době krevních testů už podíl THC klesne pod zákonem danou hranici, protože aktivní THC mizí z krve velmi rychle. Podle AAA může průměrná doba potřebná k provedení krevních testů činit i více než dvě hodiny, protože ke krevnímu odběru je často nutné oprávnění a převoz do nemocnice.

Nehledě na to, že pravidelní uživatelé mohou vykazovat přítomnost drogy v krvi i dlouho po požití, zatímco příležitostným uživatelům mizí THC z krve rychleji.

Podle Roberta Corryho, advokáta specializujícího se na trestní právo, je hranice 5 nanogramů THC v krvi v Coloradu „uvařená z vody“ (v České republice máme „uvařenou“ hladinu dokonce jen 2 nanogramy). „V důsledku toho jsou lidé, kteří nijak neohrožují bezpečnost na silnicích, usvědčováni z řízení pod vlivem.“

Jeden příklad za všechny

Melanie Brinegarovou, která žije v hlavním městě Colorada Denveru a z důvodu bolesti zad užívá konopí každodenně, před dvěma lety zastavila policie kvůli staré státní poznávací značce. Policista ucítil konopí a Brinegarová přiznala, že drogu v ten den požila. Její krevní test ukázal 19 nanogramů, což dalece překračuje státem stanovenou hranici. Byla zadržena a obviněna z řízení pod vlivem.

Je pochopitelné, že veřejnost i zákonodárci chtějí stanovit určité právní hranice pro množství THC v krvi stejně, jako tomu je u alkoholu, nicméně v případě konopí je tento přístup chybný a vědecky zcela nepodložený.

Třicetiletá Brinegarová tvrdí, že následujících 13 měsíců musela strávit 80–90 hodin týdně v práci, aby si mohla dovolit právníka, který by jí pomohl s obviněním, a nakonec byla obžaloby zproštěna. Podle ní lidem, jako je ona, vyjdou testy vždy pozitivní, ať už jsou v danou chvíli pod vlivem, nebo ne, protože jsou pravidelní uživatelé.

„Na soud jsem musela vynaložit spoustu času i peněz,“ prohlásila. „A pořád se bojím, že mě znovu zastaví.“

Některé studie podle profesora Kleimena ukazují, že řízení pod vlivem THC zhruba zdvojnásobuje riziko nehody, ovšem toto číslo je nutné brát v kontextu dalších rizikových faktorů. Například používání hands-free při řízení, což je legální ve všech státech, riziko nehody zčtyřnásobuje, dodává Kleiman. Pouhých 1,2 promile alkoholu v krvi, což je průměrná hodnota naměřena u případů řízení pod vlivem alkoholu, zvyšuje riziko nehody asi patnáctkrát.

Profesor Kleiman proto tvrdí, že řízení pod vlivem THC může být asi stejně nebezpečné jako jízda s „hlučným dítkem na zadní sedačce“.

Lidem léčícím se konopím vyjdou testy vždy pozitivní, ať už jsou v danou chvíli pod vlivem, nebo ne, jedná se o pravidelné uživatele.

Pokles smrtelných dopravních nehod po legalizaci v Coloradu navíc naznačuje, že řidiči, jejichž schopnosti ovládat motorové vozidlo jsou opravdu negativně ovlivněny přemírou THC, obvykle nejezdí agresivně a neřítí se městem rychlostí 150 kilometrů za hodinu (jako lidé pod vlivem alkoholu). Spíše jim hrozí sjezd do příkopu v rychlosti 30 km/h, když se zrovna zahledí na zajímavé mráčky na obloze…

Spolehlivý tester

Opravdu spolehlivý drogový tester by byl vhodným doplňkem policejní výbavy a některé společnosti se snaží vyvinout přístroj, který by z dechu rozpoznal, zda bylo konopí užito opravdu během posledních hodin před jízdou a v jakém množství. Odborníci ale přesto upozorňují, že nejobjektivnější jsou v případě řízení pod vlivem THC standardizované testy sestávající z chůze po čáře, otočky, stání na jedné noze a vizuální kontroly zorniček, z nichž zkušený dopravní policista rozpozná, zda jsou řidičské (motorické a kognitivní) schopnosti daného jedince negativně ovlivněné – a pokud ano, až poté by se mělo přikročit k měření konkrétního množství THC v těle.